Blog

05/2024 | Marketingové úspory ve firmách: Cesta z krize či do zapomnění?

Citace Petra Karáska ve 21. čísle časopisu EKONOM (plné původní znění odpovědí):

Dle zveřejněného průzkumu společnosti Gartner výdaje firem na marketing klesly oproti předcovidovému období zhruba o 2% a nic nenasvědčuje jejich návratu na dřívější úroveň. Je tento trend pozorovatelný i v českém prostředí? Kterých oborů se případně dotýká nejvíce?

Podle mého názoru se tento trend zatím nijak výrazně neprojevuje. Firmy jsou si vědomy důležitosti výdajů na marketing, a pokud je nedonutí finanční situace šetřit, výdaje na marketing zpravidla neomezují. V době kovidu se firmy naučily být opatrnější a některé pochopitelně musely opravdu šetřit, ale jiné snížily výdaje na marketing na základě obav spíše preventivně, aniž by musely. Pokud se však problémy firmy už projevují v ekonomických ukazatelích, logicky vedení firmy začne šetřit a omezovat ty výdaje, které nejsou v daném okamžiku nezbytné, což často bývají právě náklady na marketing. Je ale rozdíl, zda se jedná o finalisty, kteří musí marketingem podporovat své výrobky a služby na trhu intenzivněji, nebo o subdodavatele, pro které je to spíše jen budování a posilování povědomí o jejich činnosti a existenci.

Co může tento trend znamenat v budoucnu? Může takováto dnešní jednorázová úspora firmy v dlouhodobém horizontu dohnat a poškodit?

To je individuální. U některých firem se nestane nic zásadního, když jeden rok výdaje na marketing „přibrzdí“, ale některým firmám se to může vymstít a projevit později, kdy toho například využije konkurence. Může jít ale o hlubší problém. Jako restrukturalizační a krizový manažer se pohybuji převážně ve výrobních firmách, které již čelí nějakým potížím. Z mých zkušeností vyplývá, že firemní krize mívá často kořeny v problémech strategie a obchodního modelu. A to samozřejmě souvisí i s oblastí marketingových aktivit. Pokud je vedení firmy podcení a zanedbá, může to mít podobné dopady, jako když zanedbá efektivitu procesů nebo podcení ekonomické řízení podniku. Na rozdíl od procesů a ekonomiky se zanedbaný marketing projeví až s odstupem času, ale o to složitější a delší pak bývá náprava.

Je možné výraznější snižování výdajů na marketing vnímat jako indikátor hrozící firemní krize či dokonce insolvence?

Paradoxně se společně s mými kolegy z České asociace interim managementu setkáváme u společností, které jsou v problémech, se situací, kdy vnější obraz firmy vytvářený a posilovaný marketingovou komunikací společnosti je velmi odlišný od stavu, který objevujeme po vstupu do firmy a její detailnější analýze. Vnější obraz firmy je i v tomto stavu zobrazován často v růžových barvách, přitom skutečnost je bohužel často i velmi tristní.

Naopak při rozumně řízené restrukturalizaci firmy se marketingové aktivity po dobu nápravy stavu dočasně přesunou do oblasti krizové komunikace, kdy se firma musí snažit uklidnit své obchodní partnery, zákazníky, dodavatele, banky i další své okolí. V této fázi by měla jasně vysvětlovat záchranné kroky a jejich případné dopady. Jakmile tato fáze restrukturalizace skončí, je žádoucí opět přepnout z krizové komunikace na klasickou komunikaci marketingovou.

Dá se hovořit o nějakém obecném percentuálním optimu výdajů, které by společnosti měly na marketing vynakládat, nebo je třeba posuzovat všechny případy individuálně?

Záleží na oboru, na postavení firmy v dodavatelském řetězci (finalista, dodavatel, subdodavatel, výrobce surovin atd.), také na fázi životního cyklu výrobků nebo služeb (zavádění, zralost, útlum …). Vždy by mělo jít hlavně o to sladit plány, potřeby (podpořené daty) a finanční možnosti. Rozsah marketingových aktivit a rozpočet na ně je zodpovědností každého manažera firmy.

06/2023 | Barometr českého průmyslu

Na Národním průmyslovém summitu, který proběhl v červnu 2023, byla prezentována Analýza českého průmyslu 2/2023kterou zpracovalo Národní centrum průmyslu 4.0 Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Praha v 6/2023. V Analýze byly prezentovány i pohledy Petra Karáska na oblast práce s daty v průmyslových firmách.

04/2023 | EKONOMIKA: Česko a export - Neviditelný pes (lidovky.cz); 11.4.2023

Celý článek si můžete přečíst ZDE.

04/2023 | MM Průmyslové spektrum - Fórum výrobních manažerů

Je migrační vlna, která směřuje z Ukrajiny k nám možným řešením vašeho nedostatku jak odborného, tak i běžného pracovního personálu? Pokud ano, činíte již konkrétní kroky v jejich příp. náboru, zaškolení? Jedná se dle vás o stabilní pracovní sílu, nebo lze očekávat po skončení konfliktu jejich návrat domů?
Český průmysl byl bohužel po procesu privatizace ve velké většině vytlačen z oblasti finální výroby do sektoru subdodavatelů či dokonce poddodavatelů dalších dodavatelů a tím se dostal na chvost globálního byznysového řetězce. Tato pozice pak vyžaduje převážně reaktivní chování a poskytuje velmi malý prostor pro samostatné aktivní inovativní přístupy a hledání nových cest k uspokojení potřeb zákazníků a konečných uživatelů. Důsledkem toho je pak větší zranitelnost podniků při různých disruptivních a krizových situacích. Cesta, jak se vymanit z pozice pouhých dodavatelů velkým koncernům, jejichž konkurenční výhoda spočívá většinou jen v nízkých cenách a přesném plnění dodávek, směrem k pozici samostatných strategicky zaměřených finálních výrobců není jednoduchá, ale chytrostí, umem a inovativním myšlením je určitě možné odkrývat rychle se otevírající mezery příležitosti na trzích a objevovat různé tržní výklenky.

12/2022 | V tuto chvíli je ještě brzy v průmyslu sčítat válečné škody.

Citace Petra Karáska v úvodu Analýzy českého průmyslu: „Některé položky se v účetnictví rozpouštějí měsíčně, jiné na roční bázi. Další otázka je, jak se ve firmě nakládá s rozpracovanou výrobou. Některé společnosti mají dlouhodobější projekty a náklady a výnosy sečtou až na konci trvání dané zakázky. V tuto chvíli je ještě brzy sčítat válečné škody. Za období letošního roku to mohu posoudit seriózně až v létě příštího roku. A to jak kvantifikace v rámci jednotlivých firem, tak i propad daňových příjmů do státního rozpočtu.“ – viz Analýza českého průmyslu 3/2022 – prezentována 8.12.2022 (Národní centrum Průmyslu 4.0 Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky)

09/2022 | Prevence firemních krizí

Ve 38. čísle týdeníku EKONOM bylo uvedeno desatero Petra Karáska PREVENCE FIREMNÍCH KRIZÍ. Více uvnitř článku.

07/2022 | FORBES - Strojírenský pat. Dokážou čeští výrobci konkurovat na alternativních trzích?

„Naše stroje jsou o vysoké kvalitě a pořád míříme na náročnější trhy, ale zaspali jsme dobu. Zapomněli jsme nabízet kvalitní zákaznický servis a následnou údržbu. Neumíme si dobře poradit s marketingem,“ shrnuje krizový manažer se zkušenostmi z českého strojírenství Petr Karásek. Jedna z výjimek mezi českými strojaři je lanškrounská rodinná firma SOMA. Její majitel Ladislav Verner vsadil právě na Karáskem zmiňované karty a dlouhodobě nemá problém dodávat stroje do celého světa. (Forbes 20.7.2022)

06/2022 | Barometr českého průmyslu

Na Národním průmyslovém summitu, který proběhl v červnu 2022, byla prezentována Analýza českého průmyslu 2/2022, kterou zpracovalo Národní centrum průmyslu 4.0 Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Praha v 6/2022. V Analýze byl prezentován i názor Petra Karáska:

Jaké dopady budou mít na firmy rostoucí ceny energií ??

Bohužel následky rapidního růstu všech energií budou nejspíše násobné či dokonce možná i exponenciální. Vzhledem k tomu, že dnes vše je poháněno elektrickou energií, případně energií získanou z fosilních paliv, přičemž spotřeba energie v průmyslu i v běžném životě stoupá, musí se zákonitě růst její ceny projevit. On se projeví v ceně primárního zpracování surovin, následně se znásobí v ceně zpracovatelského průmyslu, pak ve finální výrobě, přičemž i veškerá logistika a doprava či distribuce si připočtou svůj podíl. Jak z toho ven? Prosté šetření má své limity. Tedy nezbyde, než zjednodušovat, zjednodušovat, zjednodušovat. Výrobky, procesy, postupy, předpisy, atd. Vláda by si měla zapsat za uši jednoduché heslo: „méně zbytečných předpisů se rovná menšímu vynakládání energie.“

04/2022 | MM Průmyslové spektrum - Názorový HydePark – Fórum výrobních manažerů

Je migrační vlna, která směřuje z Ukrajiny k nám možným řešením vašeho nedostatku jak odborného, tak i běžného pracovního personálu? Pokud ano, činíte již konkrétní kroky v jejich příp. náboru, zaškolení? Jedná se dle vás o stabilní pracovní sílu, nebo lze očekávat po skončení konfliktu jejich návrat domů?

V první řadě vnímám lidský rozměr této migrace – v naprosté většině zatím jde o ženy, děti či starší lidi z nám blízkého kulturního prostředí skutečně postižené tvrdými dopady války, což je velký rozdíl oproti mladým mužům s mobilními telefony a primárně s ekonomickou motivací, kteří se domáhali vstupu do Evropy a péče o ně před časem.

Vzhledem ke struktuře přicházejících to pro strojírenské výrobní podniky zřejmě ale nebude zásadní příležitostí napravit důsledky dlouhodobě nefungujícího trhu práce u nás, a to ani z krátkodobého, a bohužel asi ani z dlouhodobého hlediska. Rozbitá Ukrajina bude po ukončení bojů potřebovat hodně šikovných a pracovitých lidí zejména doma. A to zasáhne pravděpodobně i významnou část ukrajinských mužů, kteří v našich podnicích pracovali doposud.

09/2021 | Barometr českého průmyslu

Tentokrát proběhla s manažery českých výrobních průmyslových firem diskuse o vlivech, které aktuálně působí na český průmysl, a se kterými se musejí vyrovnat, aby řídili své firmy dobře a obstáli ve světové konkurenci. Publikováno Národním centrem průmyslu 4.0 Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Praha v 9/2021

05/2021 | Barometr českého průmyslu

Po těžkém období roku 2020, kdy český průmysl zaznamenal po mnoha letech pokles, se v tomto roce můžeme těšit opět na oživení našeho nejvýznamnějšího sektoru ekonomiky. V rámci právě probíhajícího procesu přeuspořádávání celosvětových poměrů mají naše průmyslové firmy ideální šanci vylepšit si své postavení… Publikováno Národním centrem průmyslu 4.0 Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Praha v 5/2021

01/2021 | Barometr českého průmyslu

Český průmysl v současné době dělá, co může. A nevede si při tom jako celek zatím nijak zásadně špatně - to ve srovnání nikoliv s předešlým obdobím několikaleté konjunktury, ale ve srovnání s podobně postiženými státy. Publikováno Národním centrem průmyslu 4.0 Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Praha v 1/2021

01/2021 | Pandemie vysává z firem peníze. Řešení potíží se nevyplatí odkládat

Jak ukazují zkušenosti krizových manažerů, problémy se ve větší míře začínají projevovat i v průmyslových podnicích. Publikováno v magazínu Ekonom 01/02 ze 7.1.2021

12/2020 | Krizoví manažeři radí firmám: nečekat, že bude líp, pro přežití je potřeba udělat radikální změny

Principy praktického krizového řízení – zkušenosti krizových manažerů z firem mohou pomoci i vládě, krajům, městům, obcím i institucím. Publikováno v odborném periodiku Prosperita 12/2020

09/2020 | Analýza českého průmyslu 2020

Z dnešního pohledu se jeví předešlé roky jako období konjunktury, které logicky muselo někdy skončit. Že však skončí poměrně razantním globálním zabrzděním souvisejícím s pandemií koronaviru, nikdo asi neočekával. Nicméně každá podobná krize způsobuje v systému diskontinuitu, což některé subjekty může ohrozit, ale zároveň je to ohromná příležitost.

04/2020 | Videokonference Turnaround Management Association ČR

Nastávající krizová hospodářská situace se z našeho českého pohledu bude blížit spíše procesům během masivní transformace hospodářství střední a východní Evropy v letech 1990–19⁠93 Petra Karáska.

04/2020 – Krach elektromobilu

Úmyslně je použito jednotné číslo, protože jde o krach jednoho konkrétního projektu elektromobilu. Jedná se o projekt Deutsche Post Streetscooter... více publikováno na serveru Neviditelný pes 29. 4. 2020

04/2020 – Krize vznětových motorů

Vznětový motor se rozšířil do osobních automobilů zejména během 70. let po ropné krizi v důsledku vyšší efektivity využití paliva oproti motoru. Realita, nebo jen bouře ve sklenici vody?.... více publikováno na serveru Neviditelný pes 23. 4. 2020

03/2020 – Je autoprůmysl v krizi?

Je autoprůmysl, myšleno zejména evropský, v krizi? Existuje na to nějaká definice či vzorec, podle kterých by se to dalo posoudit, abychom se.. více publikováno na serveru Neviditelný pes 18. 3. 2020

03/2020 – Krize v dopravě, nebo doprava v krizi?

V poslední době jsme svědky problémů v dopravě, které se projevují přeplněnými dopravními cestami (silnicemi/ulicemi či na železnici, případně i... více publikováno na serveru Neviditelný pes 3. 3. 2020

3/2020 | Krizové řízení podniků a koronavirus

Doporučení a náměty majitelům a managementům středních a menších podniků vycházející ze zkušeností z krizovým řízením podniků, zpracované 11 zkušenými krizovými manažery České asociace interim managementu pod vedením Petra Karáska.

12/2019 | Podniky s finální výrobou, tedy i s vlastním vývojem a vazbou na koncový trh uživatelů docilují lepších výsledků

Komentáře Petra Karáska k aktuální problematice v rámci STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2019 prezentované za přítomnosti členů vlády na Pražském hradě 10. 12. 2019

11/2019 | Banky mají strach z automobilového průmyslu

„Problém mohou mít dodavatelé, kteří neinvestovali do technologií a vsadili jen na konkurenci nízkou cenou. Je tu skupina firem, která v posledních deseti až patnácti letech vyrostla na takovýchto cenových anabolikách. Až přijdou problémy, budou stát první v řadě u poradců, aby je provedli restrukturalizací,“ uvedl krizový manažer Petr Karásek, v panelové diskusi na restrukturalizačním fóru TMA v České národní bance 5. 11. 2019

11/2019 | CAIM na CEE Automotive Supply Chain 2019

„Mezi dodavatelskými firmami v automobilovém průmyslu je stále malé povědomí o možnostech interim managementu,“ uvedl viceprezident České asociace interim managementu Petr Karásek 13. 11. 2019 na třetím ročníku CEE Automotive Supply Chain 2019 organizovaného Sdružením automobilového průmyslu ČR společně se slovenským Zväzom automobilového priemyslu Slovenskej republiky a dalšími partnery v Olomouci

11/2019 | Většina problémů se dá otočit v příležitost

Odpovědi krizového manažera Petra Karáska v anketě mezi manažery zaměřené na kraj Vysočina pořádané odborným magazínem Moderní řízení v 10/2019

09/2019 – Vliv emisních předpisů na trh vozidel

Komentáře pro ekonomický magazín EKONOM k aktuální situaci na trhu vozidel (vyšlo v mírně zkrácené podobě v čísle 37/2019)

06/2019 | Které faktory mají na ziskovost firmy největší vliv?

Z komentářů glosujících jednotlivé výstupy výzkumu potenciálu strojírenství v České Republice v rámci Studie českého strojírenství zpracované společností CEEC Research a prezentované v rámci setkání lídrů českého exportu 4. 6. 2019.

05/2019 | Rok s GDPR

Komentáře Petra Karáska k problematice GDPR v Byznys Echo magazínu 05/2019

12/2018 | Stát by měl více podporovat spolupráci firem a škol a méně komplikovat výstavbu dopravní infrastruktury

Komentáře Petra Karáska k aktuální problematice v rámci STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 prezentované za přítomnosti předsedy vlády a ministrů na Pražském hradě 11. 12. 2018

6/2018 | Úvodní slovo k autobiografii Vratislava Kulhánka, bývalého šéfa nejúspěšnější české firmy ŠKODA Auto

V červnu 2018 vydal ing. Vratislav Kulhánek, bývalý šéf nejúspěšnější české firmy ŠKODA AUTO svoji autobiografii, přičemž o úvodní slovo knihy požádal Petra Karáska.

6/2018 | Jak jsou čeští výrobci autodílů připraveni na nástup elektromobility

Komentář Petra Karáska v článku HN na téma, jak jsou výrobci autodílů připraveni na nástup elektromobility z 22.6.2018, str. 2

5/2018 | Uživatelé automobilů si sami dokážou porovnat přínosy, náklady a rizika elektromobilů

Úryvek z rozhovoru Petra Karáska pro Český rozhlas na téma E-mobilita pořádané sdružením AUTOSAP 17. 5. 2018 Telči

5/2018 | Jaké jsou možnosti dalšího zvyšování produktivity práce?

1/2018 | Jaké jsou blízké perspektivy rozvoje elektromobility v dopravě?

Zatímní největší brzdou rozvoje elektromobility je aktuálně malý garantovaný dojezd vozidel na jedno nabití v reálných podmínkách použití a nedostatečná infrastruktura vhodných dobíjecích bodů. Kromě toho, že je potřebné hledat další technické možnosti zvýšení hustoty ukládání elektrické energie v bateriích vozidel a budovat odpovídající sítě pro dobíjení, je možné aktuálně tento fakt vzít na vědomí a přizpůsobit mu další krátkodobý rozvoj elektromobility pro období následujících 10 – 15 let.

1/2018 | Bude svět automobilů hledat stále i v roce 2018 alternativní pohony?

Zásadní otázkou však je, CO chce najít, PROČ to chce najít a K ČEMU vlastně ALTERNATIVU hledá. Mobilita je fenoménem lidstva od nepaměti, v posledních 100 letech se zdá, že z hlediska člověka snad ani nemá jeho osobní mobilita na Zemi žádné technické limity. Je možné se dostat téměř kamkoliv, kdykoliv a otázkou jsou jen rychlost, komfort, bezpečnost či náklady...

12/2017 | Je mobilita pracovní síly v ČR na nízké úrovni?

Z komentářů glosujících jednotlivé výstupy výzkumu potenciálu strojírenství v zemích střední a východní Evropy v rámci Studie českého strojírenství zpracované společností CEEC Research a prezentované v rámci setkání lídrů českého exportu na Pražském hradě 5.12.2017

5/2017 | Trh EU patří k těm nejnáročnějším. Pokud se na něj české podniky orientují, nemůže to být považováno za chybu

10/2016 | Strojírenství je aktuálně na pozitivní vlně - strojaři se nemusí o své řemeslo obávat

04/2016 | Generační střet: Jak se liší očekávání zaměstnavatelů od absolventů, a co vyžadují absolventi od svých zaměstnavatelů?

Střet dvou generací u jednoho stolu, i tak se dá nazvat další ze série akcí České manažerské asociace Regionálního klubu Brno s názvem Kam kráčí management? Zástupci generace Y a jejich potencionální zaměstnavatelé se ocitli na neutrální půdě – Českém velvyslanectví v Rakousku – aby si vyříkali svá vzájemná očekávání ve vztahu absolvent – zaměstnavatel.