Většina problémů se dá otočit v příležitost
Odpovědi krizového manažera Petra Karáska v anketě mezi manažery zaměřené na kraj Vysočina pořádané odborným magazínem Moderní řízení v 10/2019
Co děláte proto, aby byla firma v regionu dobrým zaměstnavatelem?
Z titulu své profese se pohybuji ve firmách, které mají potíže, často i fatální. Úkolem krizového manažera je, pokud to je ještě možné, stabilizovat situaci a vyřešit problémy ohrožující život firmy. To nejde bez spoluúčasti zaměstnanců firmy. V dané situaci oni cítí, že se s firmou něco nedobrého děje a samozřejmě se podle toho i chovají. Úkolem krizového týmu tedy není jen vyřešení finančně právních či provozních aspektů restrukturalizace či revitalizace firmy, ale také přesvědčení zaměstnanců o smysluplnosti daného počínání, tedy i o smysluplnosti jejich práce. Z mé zkušenosti mohu říci, že pro velkou část pracovníků je smysluplnost práce z dlouhodobého pohledu významnější, i než prostá finanční odměna. Ne, že by tato nebyla důležitá, ale dělat práci, která nemá evidentně smysl, byť za ní budete brát významné odměny, to je pro většinu lidí „za trest“.
Jak řešíte problémy uvnitř firmy, co se vám přitom nejvíc osvědčilo?
Většina problémů se dá otočit v příležitost. Příležitost vyřešit nějakou technickou, technologickou, výrobní potíž, příležitost zvýšit efektivitu, nebo příležitost uspět na trhu tím, že výrazně změníme způsob poskytování služeb zákazníkům, který byl jimi donedávna oprávněně kritizován atp. Dobrou zkušenost mám s tím, když jsou dostatečně vydiskutovány a hlavně všem zaměstnancům dobře známé cíle, tedy vize i strategie - jak jich dosáhnout, když se nešetří na komunikaci včetně poskytování zpětné vazby, a to všemi směry – vertikálně i horizontálně, a když se dodržují základní nastavená pravidla hry, resp. spolupráce. Jinak řečeno – one man show, kdy vize a strategické souvislosti jsou uzavřené jen v jedné nebo několika málo „pomazaných hlav“, kdy komunikace funguje převážně jen formou příkazů bez potřebného vysvětlování kontextu a kdy pravidla určuje operativně vedoucí podle svého momentálního uvážení je přesně to, co výrazně napomohlo řadě firem se dostat až do rukou krizového řízení.
Jak by se firmy měly v regionu dál rozvíjet?
Nezbývá než na tomto místě popřát všem firmám Kraje Vysočina, aby nikdy žádné krizové řízení nepotřebovaly.